Narušení geopolitických konfliktů v dodavatelském řetězci obchodu s látkami je jako vnesení „obstrukčního faktoru“ do původně hladkých cév globálního obchodu a jeho dopad proniká do mnoha dimenzí, jako je doprava, náklady, včasnost a firemní operace.
1. „Narušení a objížďka“ dopravních tras: Pohled na řetězovou reakci tras z krize v Rudém moři
Obchod s látkami je vysoce závislý na námořní dopravě, zejména na klíčových trasách spojujících Asii, Evropu a Afriku. Vezměme si jako příklad krizi v Rudém moři, které jako „krk“ globální lodní dopravy tvoří Rudé moře a Suezský průplav přibližně 12 % objemu světové obchodní přepravy a jsou také hlavními kanály pro vývoz asijských látek do Evropy a Afriky. Napjatá situace v Rudém moři způsobená eskalací konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou a zesílením konfliktu mezi Libanonem a Izraelem přímo vedla k nárůstu rizika útoků na obchodní lodě. Od roku 2024 bylo více než 30 obchodních lodí v Rudém moři napadeno drony nebo raketami. Aby se předešlo rizikům, mnoho mezinárodních přepravních gigantů (jako například Maersk a Mediterranean Shipping) oznámilo pozastavení trasy přes Rudé moře a rozhodlo se pro objížďku kolem Mysu Dobré naděje v Africe.
Dopad této „objížďky“ na obchod s látkami je okamžitý: původní plavba z čínských přístavů v deltě řeky Jang-c’-ťiang a deltě Perlové řeky do evropského přístavu Rotterdam přes Suezský průplav trvala přibližně 30 dní, ale po objížďce kolem Mysu Dobré naděje byla plavba prodloužena na 45–50 dní, což prodloužilo dobu přepravy o téměř 50 %. U látek se silnou sezónností (jako je lehká bavlna a len v létě a teplé pleteniny v zimě) může časová zpoždění přímo zmeškat hlavní prodejní sezónu – například evropské oděvní značky původně plánovaly přijmout asijské látky a zahájit výrobu v prosinci 2024 v rámci přípravy na nové produkty na jaře 2025. Pokud se dodávka zpozdí do února 2025, zmešká se zlaté období slev březen–duben, což povede ke zrušení objednávek nebo slevám.
2. Prudce rostoucí náklady: tlak na řetězec od přepravy po skladování
Přímým důsledkem úpravy trasy je prudký nárůst nákladů na dopravu. V prosinci 2024 se cena přepravy 12metrového kontejneru z Číny do Evropy prudce zvýšila z přibližně 1 500 dolarů před krizí v Rudém moři na více než 4 500 dolarů, což představuje nárůst o 200 %; zároveň zvýšená vzdálenost plavby způsobená objížďkou vedla ke snížení obratu lodí a globální nedostatek kapacit dále zvýšil ceny přepravy. V obchodu s látkami, který má nízkou ziskovou marži (průměrná zisková marže je asi 5–8 %), prudký nárůst nákladů na dopravu přímo snížil ziskovou marži – společnost zabývající se vývozem látek v Shaoxingu v provincii Zhejiang vypočítala, že náklady na přepravu šarže bavlněných látek odeslaných do Německa v lednu 2025 se ve srovnání se stejným obdobím roku 2024 zvýšily o 280 000 juanů, což odpovídá 60 % zisku objednávky.
Kromě přímých nákladů na dopravu se současně zvýšily i nepřímé náklady. Aby se textilní společnosti vyrovnaly se zpožděním v dopravě, musí se předem připravit, což vede k nahromadění zásob: ve čtvrtém čtvrtletí roku 2024 se doba obratu zásob látek ve velkých textilních klastrech v Číně prodlouží z 35 dnů na 52 dnů a náklady na zásoby (jako jsou skladovací poplatky a úroky z investování) se zvýší přibližně o 15 %. Některé látky (jako je luxusní hedvábí a strečové látky) navíc mají přísné požadavky na skladovací prostředí. Dlouhodobé skladování může způsobit změnu barvy a snížení elasticity látek, což dále zvyšuje riziko ztrát.
3. Riziko narušení dodavatelského řetězce: „motýlí efekt“ ze surovin do výroby
Geopolitické konflikty mohou také vyvolat narušení řetězce v předcházejících i následných fázích textilního průmyslu. Evropa je například důležitou výrobní základnou pro chemická vlákna (jako je polyester a nylon). Konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou způsobil kolísání cen energií v Evropě a některé chemické závody snížily nebo zastavily výrobu. V roce 2024 klesne produkce polyesterových střižových vláken v Evropě meziročně o 12 %, což zvýší cenu chemických vláken na světě, což následně ovlivní náklady společností vyrábějících textilie, které jsou na této surovině závislé.
Zároveň charakteristika „vícečlánkové spolupráce“ v obchodu s látkami činí extrémně náročnou záležitost pro stabilitu dodavatelského řetězce. Kus potištěné bavlněné látky vyvážený do Spojených států může vyžadovat dovoz bavlněné příze z Indie, barvení a tisk v Číně, následné zpracování na látku v jihovýchodní Asii a konečnou přepravu po trase Rudého moře. Pokud je článek blokován geopolitickými konflikty (například vývoz indické bavlněné příze je omezen kvůli politickým nepokojům), celý výrobní řetězec stagnuje. V roce 2024 zákaz vývozu bavlněné příze v některých indických státech způsobil, že mnoho čínských tiskařských a barvicích společností zastavilo výrobu kvůli nedostatku surovin a míra zpoždění dodávek objednávek překročila 30 %. V důsledku toho se někteří zahraniční zákazníci obrátili na alternativní dodavatele, jako je Bangladéš a Vietnam, což vedlo k dlouhodobé ztrátě zákazníků.
4. Úprava firemní strategie: Od pasivní reakce k aktivní rekonstrukci
Tváří v tvář narušení dodavatelského řetězce způsobenému geopolitikou jsou společnosti obchodující s látkami nuceny upravit své strategie:
Diverzifikované způsoby dopravy: Některé společnosti zvyšují podíl vlakové a letecké dopravy mezi Čínou a Evropou. Například počet vlaků Čína-Evropa pro textilní tkaniny z Číny do Evropy v roce 2024 meziročně vzroste o 40 %, ale náklady na železniční dopravu jsou třikrát vyšší než u námořní dopravy, což platí pouze pro tkaniny s vysokou přidanou hodnotou (jako je hedvábí a funkční sportovní tkaniny);
Lokalizované zadávání veřejných zakázek: Zvýšit investice do domácího dodavatelského řetězce surovin, například zvýšit míru využití místních surovin, jako je dlouhovláknitá bavlna ze Sin-ťiangu a bambusové vlákno ze S'-čchuanu, a snížit závislost na dovážených surovinách;
Uspořádání zámořských skladů: Zřízení předem určených skladů v jihovýchodní Asii a Evropě, rezervace běžně používaných druhů látek předem a zkrácení dodacích cyklů – Na začátku roku 2025 si textilní společnost v provincii Zhejiang rezervovala 2 miliony yardů bavlněné látky ve svém zámořském skladu ve Vietnamu, který dokáže rychle reagovat na urgentní objednávky od oděvních továren z jihovýchodní Asie.
Geopolitické konflikty obecně hluboce ovlivnily stabilitu obchodu s látkami tím, že narušily dopravní trasy, zvýšily náklady a narušily dodavatelské řetězce. Pro podniky je to výzva i hybná síla, aby toto odvětví urychlilo svou transformaci směrem k „flexibilitě, lokalizaci a diverzifikaci“, aby odolalo dopadu globálních nejistot.
Čas zveřejnění: 26. července 2025