Dne 5. srpna 2025 Indie a Spojené království oficiálně zahájily Komplexní hospodářskou a obchodní dohodu (dále jen „dohoda o volném obchodu mezi Indií a Spojeným královstvím“). Tato přelomová obchodní spolupráce nejenže mění bilaterální hospodářské a obchodní vztahy mezi oběma zeměmi, ale také ovlivňuje globální sektor zahraničního obchodu s textilem. Ustanovení o „nulových celních sazbách“ pro textilní průmysl v dohodě přímo přepisují konkurenční prostředí britského trhu s dovozem textilu a představují potenciální výzvy zejména pro čínské podniky vyvážející textil, které trhu dlouho dominovaly.
Jádro dohody: Nulová cla na 1 143 textilních kategorií, Indie se zaměřuje na britský trh s postupným růstem.
Textilní průmysl vyniká jako jeden z hlavních příjemců dohody o volném obchodu mezi Indií a Spojeným královstvím: 1 143 textilních kategorií (pokrývajících hlavní segmenty, jako je bavlněná příze, šedá tkanina, konfekce a bytový textil) vyvážených z Indie do Spojeného království je plně osvobozeno od cel, což představuje přibližně 85 % kategorií na seznamu textilního dovozu Spojeného království. Předtím podléhaly indické textilní výrobky vstupující na britský trh clům v rozmezí od 5 % do 12 %, zatímco některé výrobky od hlavních konkurentů, jako je Čína a Bangladéš, již požívaly nižších daňových sazeb v rámci všeobecného systému preferencí (GSP) nebo dvoustranných dohod.
Úplné zrušení cel přímo zvýšilo cenovou konkurenceschopnost indických textilních výrobků na britském trhu. Podle výpočtů Konfederace indického textilního průmyslu (CITI) se po zrušení cel může cena indické konfekce na britském trhu snížit o 6–8 %. Cenový rozdíl mezi indickými a čínskými výrobky 同类 se zmenší z předchozích 3–5 % na méně než 1 % a některé výrobky střední až nižší třídy mohou dokonce dosáhnout cenové parity nebo překonat čínské protějšky.
Pokud jde o rozsah trhu, Spojené království je třetím největším dovozcem textilu v Evropě s ročním objemem dovozu textilu 26,95 miliardy USD (údaje z roku 2024). Z toho tvoří oděvy 62 %, bytový textil 23 % a látky a příze 15 %. Čína, která se dlouhodobě spoléhá na svůj kompletní průmyslový řetězec, stabilní kvalitu a rozsáhlé výhody, zaujímá 28% podíl na britském trhu dovozu textilu, což z ní činí největšího dodavatele textilu do Spojeného království. Ačkoli je Indie druhým největším producentem textilu na světě, její podíl na britském trhu je pouze 6,6 %, přičemž se zaměřuje především na meziprodukty, jako je bavlněná příze a šedá tkanina, přičemž vývoz oděvů s vysokou přidanou hodnotou představuje méně než 30 %.
Vstup dohody o volném obchodu mezi Indií a Spojeným královstvím v platnost otevřel indickému textilnímu průmyslu „příspěvkové okno“. Indické ministerstvo textilu v prohlášení zveřejněném po vstupu dohody v platnost jasně uvedlo svůj cíl zvýšit vývoz textilu do Spojeného království z 1,78 miliardy USD v roce 2024 na 5 miliard USD v příštích třech letech, s podílem na trhu přesahujícím 18 %. To znamená, že Indie plánuje snížit stávající podíl na trhu o přibližně 11,4 procentního bodu a Čína se jako největší dodavatel na britském trhu stane jejím hlavním konkurenčním cílem.
Výzvy pro čínský textilní průmysl: Tlak na střední a nižší trhy, výhody dodavatelského řetězce přetrvávají, ale je nutná ostražitost
Pro čínské textilní exportní podniky se výzvy, které přináší dohoda o volném obchodu mezi Indií a Spojeným královstvím, zaměřují především na segment produktů střední až nízké třídy. V současné době tvoří konfekční oděvy střední až nízké třídy (jako je běžné oblečení a základní bytový textil) přibližně 45 % čínského textilního exportu do Spojeného království. Tyto produkty mají nízké technické bariéry, silnou homogenní konkurenci a cena je hlavním konkurenčním faktorem. Indie s výhodami v nákladech na pracovní sílu (průměrný měsíční plat indických textilních pracovníků je asi třetinou platu v Číně) a zdrojích bavlny (Indie je největším světovým producentem bavlny) spolu se snížením cel může přilákat britské maloobchodníky k přesunu části svých objednávek produktů střední až nízké třídy do Indie.
Z pohledu konkrétních podniků vykazují strategie nákupu velkých britských řetězců maloobchodních prodejců (jako jsou Marks & Spencer, Primark a ASDA) známky úprav. Podle zdrojů z oboru podepsal Primark dlouhodobé smlouvy o dodávkách se 3 indickými oděvními továrnami a plánuje zvýšit poměr nákupu oblečení pro volný čas střední až nižší třídy z předchozích 10 % na 30 %. Marks & Spencer rovněž uvedl, že v podzimní a zimní sezóně 2025–2026 zvýší objem nákupu indického bytového textilu s počátečním cílovým podílem 15 %.
Čínský textilní průmysl však není bezbranný. Integrita průmyslového řetězce a výhody produktů s vysokou přidanou hodnotou zůstávají klíčem k odolávání konkurenci. Na jedné straně má Čína kompletní rozvržení průmyslového řetězce od chemických vláken, přes spřádání, tkaní, tisk a barvení až po konfekci. Rychlost odezvy průmyslového řetězce (s průměrným dodacím cyklem objednávky asi 20 dní) je mnohem rychlejší než v Indii (přibližně 35–40 dní), což je klíčové pro značky rychlé módy, které vyžadují rychlé iterace. Na druhou stranu je pro Indii v krátkodobém horizontu obtížné překonat čínské technologické výhody a výrobní kapacity v oblasti high-end textilií (jako jsou funkční tkaniny, výrobky z recyklovaných vláken a chytré textilie). Například čínský vývoz recyklovaných polyesterových tkanin a antibakteriálních bytových textilií do Spojeného království představuje více než 40 % britského trhu a je zaměřen především na zákazníky střední a vyšší třídy značek, přičemž tento segment je méně ovlivněn cly.
Kromě toho „globální uspořádání“ čínských textilních podniků také snižuje rizika jednotného trhu. V posledních letech si mnoho čínských textilních podniků zřídilo výrobní základny v jihovýchodní Asii a Africe, aby vstoupily na evropský trh s využitím místních celních preferencí. Například vietnamská továrna společnosti Shenzhou International se může těšit nulovým clům díky dohodě o volném obchodu mezi EU a Vietnamem a její vývoz sportovního oblečení do Spojeného království tvoří 22 % britského trhu s dovozem sportovního oblečení. Tato část podnikání není dočasně přímo ovlivněna dohodou o volném obchodu mezi Indií a Spojeným královstvím.
Rozšířený dopad na průmysl: Zrychlená regionalizace globálního textilního dodavatelského řetězce, podniky se musí zaměřit na „diferencovanou konkurenci“
Vstup v platnost dohody o volném obchodu mezi Indií a Spojeným královstvím je v podstatě mikrokosmem globálního trendu „regionalizace“ a rozvoje textilního dodavatelského řetězce „založeného na dohodách“. V posledních letech byly intenzivně uzavírány dvoustranné dohody o volném obchodu, jako jsou dohody o volném obchodu mezi EU a Indonésií, Spojeným královstvím a Indií a USA a Vietnamem. Jednou z hlavních logik je budování „blízkých dodavatelských řetězců“ nebo „spojeneckých dodavatelských řetězců“ prostřednictvím celních preferencí a tento trend mění pravidla globálního textilního obchodu.
Pro textilní podniky po celém světě se strategie reakce musí zaměřit na „diferenciaci“:
Indické podniky: V krátkodobém horizontu se musí zabývat problémy, jako je nedostatečná výrobní kapacita a stabilita dodavatelského řetězce (např. kolísání cen bavlny, nedostatek energie), aby se vyhnuly zpožděním dodávek způsobeným prudkým nárůstem objednávek. V dlouhodobém horizontu se musí zvýšit podíl produktů s vysokou přidanou hodnotou a zbavit se závislosti na trhu se střední a nižší třídou.
Čínské podniky: Na jedné straně mohou upevnit svůj podíl na trhu s luxusním zbožím prostřednictvím technologické modernizace (např. vývojem ekologických tkanin a funkčních vláken). Na druhé straně mohou posílit hlubokou spolupráci s britskými značkami (např. poskytováním zakázkového designu a rychlých služeb dodavatelského řetězce) s cílem zvýšit věrnost zákazníkům. Zároveň mohou využít iniciativu „Pás a stezka“ k vyhnutí se celním bariérám prostřednictvím překládky přes třetí země nebo zahraniční výroby.
Maloobchodníci ve Spojeném království: Musí najít rovnováhu mezi náklady a stabilitou dodavatelského řetězce. Ačkoli indické výrobky mají výrazné cenové výhody, čelí vyšším rizikům v dodavatelském řetězci. Čínské výrobky, i když jsou o něco dražší, nabízejí zaručenější kvalitu a stabilitu dodávek. Očekává se, že britský trh bude v budoucnu představovat dvojí model dodávek: „vysoká třída z Číny + střední až nižší třída z Indie“.
Obecně platí, že dopad dohody o volném obchodu mezi Indií a Spojeným královstvím na textilní průmysl není „rušivý“, ale spíše podporuje přechod tržní konkurence z „cenových válek“ na „hodnotové války“. Čínské textilní exportní podniky si musí dávat pozor na ztrátu podílu na trhu střední a nižší třídy v krátkodobém horizontu a v dlouhodobém horizontu si budovat nové konkurenční výhody v rámci nových obchodních pravidel prostřednictvím modernizace průmyslového řetězce a globálního uspořádání.
Čas zveřejnění: 22. srpna 2025