Úřad pro indické standardy (BIS) nedávno oficiálně vydal oznámení, že od 28. srpna 2024 zavede povinnou certifikaci BIS pro textilní stroje (dovážené i domácí). Tato politika se týká klíčových zařízení v textilním průmyslovém řetězci a jejím cílem je regulovat přístup na trh, zvýšit bezpečnost zařízení a standardy kvality. Zároveň bude mít přímý dopad na globální vývozce textilních strojů, zejména na výrobce z hlavních dodavatelských zemí, jako je Čína, Německo a Itálie.
I. Analýza obsahu klíčových politik
Tato certifikační politika BIS se nevztahuje na všechny textilní stroje, ale zaměřuje se na klíčová zařízení v procesu textilní výroby s jasnými definicemi certifikačních standardů, cyklů a nákladů. Konkrétní podrobnosti jsou následující:
1. Rozsah zařízení, na která se vztahuje certifikace
Oznámení jasně uvádí v seznamu povinné certifikace dva typy klíčových textilních strojů, přičemž oba jsou základním zařízením pro výrobu textilií a jejich hluboké zpracování:
- Tkalcovské stroje: Zahrnují běžné modely, jako jsou vzduchové tryskové tkalcovské stavy, vodní tryskové tkalcovské stavy, rapírové tkalcovské stavy a projektilové tkalcovské stavy. Tato zařízení jsou základním vybavením pro výrobu tkanin při předení bavlny, předení chemických vláken atd. a přímo určují účinnost tkaní a kvalitu tkanin.
- Vyšívací stroje: Včetně různých počítačových vyšívacích zařízení, jako jsou ploché vyšívací stroje, vyšívací stroje na ručníky a flitrové vyšívací stroje. Používají se hlavně pro dekorativní zpracování oděvů a bytového textilu a jsou klíčovým zařízením v textilním průmyslovém řetězci s vysokou přidanou hodnotou.
Za zmínku stojí, že se tato politika v současné době nevztahuje na zařízení v předvýrobní nebo střední části výrobního řetězce, jako jsou spřádací stroje (např. rovingovací stroje, spřádací stroje) a tiskařské/barvicí stroje (např. osazovací stroje, barvicí stroje). Průmysl však obecně předpovídá, že Indie by v budoucnu mohla postupně rozšiřovat kategorii textilních strojů podléhajících certifikaci BIS, aby dosáhla kontroly kvality v celém průmyslovém řetězci.
2. Základní certifikační standardy a technické požadavky
Všechny textilní stroje zahrnuté do rozsahu certifikace musí splňovat dvě základní normy stanovené indickou vládou, které mají jasné ukazatele z hlediska bezpečnosti, výkonu a spotřeby energie:
- Norma IS 14660: Celý název Textilní stroje – Tkací stroje – Bezpečnostní požadavky. Zaměřuje se na regulaci mechanické bezpečnosti (např. ochranná zařízení, funkce nouzového zastavení), elektrické bezpečnosti (např. izolační vlastnosti, požadavky na uzemnění) a provozní bezpečnosti (např. prevence hluku, indikátory prevence vibrací) tkacích strojů, aby se zabránilo zranění obsluhy během provozu zařízení.
- Norma IS 15850: Celý název Textilní stroje – Vyšívací stroje – Specifikace výkonu a bezpečnosti. Kromě toho, že pokrývá bezpečnostní požadavky podobné těm, které platí pro tkalcovské stroje, stanoví také další požadavky na přesnost šití (např. chyba délky stehu, obnova vzoru), provozní stabilitu (např. bezproblémová doba nepřetržitého provozu) a energetickou účinnost vyšívacích strojů, aby se zajistilo, že zařízení splňuje výrobní potřeby indických textilních podniků.
Podniky by si měly uvědomit, že tyto dvě normy nejsou zcela rovnocenné mezinárodně uznávaným normám ISO (např. normě ISO 12100 pro bezpečnost strojů). Některé technické parametry (jako je adaptace napětí a přizpůsobivost prostředí) je třeba upravit podle místních podmínek a klimatu indické elektrické sítě, což vyžaduje cílenou úpravu a testování zařízení.
3. Certifikační cyklus a proces
- Podle procesu zveřejněného společností BIS musí podniky projít 4 základními kroky, aby dokončily certifikaci, s celkovým cyklem přibližně 3 měsíců. Konkrétní proces je následující: Podání žádosti: Podniky musí podat žádost o certifikaci společnosti BIS spolu s technickou dokumentací k zařízení (např. konstrukční výkresy, listy s technickými parametry), popisy výrobních procesů a dalšími materiály.
- Testování vzorků: Laboratoře určené BIS provedou kompletní testování vzorků zařízení předložených podniky, včetně testování bezpečnosti, provozního výkonu a životnosti. Pokud testování neprojde, musí podniky vzorky opravit a předložit je k opětovnému testování.
- Audit továrny: Pokud testování vzorku projde úspěšně, auditoři BIS provedou audit výrobní továrny podniku na místě, aby ověřili, zda výrobní zařízení, systém kontroly kvality a proces nákupu surovin splňují certifikační požadavky.
- Vydání certifikátu: Po úspěšném absolvování auditu továrny vydá BIS certifikační certifikát do 10–15 pracovních dnů. Certifikát je obvykle platný 2–3 roky a před vypršením platnosti vyžaduje přehodnocení.
Je obzvláště důležité poznamenat, že pokud je podnik „dovozcem“ (tj. zařízení je vyrobeno mimo Indii), musí také předložit další materiály, jako je osvědčení o kvalifikaci místního indického zástupce a vysvětlení procesu celního prohlášení při dovozu, což může certifikační cyklus prodloužit o 1–2 týdny.
4. Zvýšení a složení nákladů na certifikaci
Ačkoli oznámení jasně nespecifikuje konkrétní výši certifikačních poplatků, jasně uvádí, že „příslušné náklady pro podniky se zvýší o 20 %“. Toto zvýšení nákladů se skládá především ze tří částí:
- Poplatky za testování a audit: Poplatek za testování vzorků v laboratořích určených BIS (poplatek za testování jednoho kusu zařízení je přibližně 500–1 500 USD v závislosti na typu zařízení) a poplatek za audit továrny (jednorázový poplatek za audit je přibližně 3 000–5 000 USD). Tato část poplatku představuje přibližně 60 % celkového nárůstu nákladů.
- Poplatky za úpravu zařízení: Některá stávající zařízení podniku nemusí splňovat normy IS 14660 a IS 15850 (např. chybějící bezpečnostní ochranná zařízení, elektrické systémy neodpovídající indickým napěťovým normám) a vyžadují technické úpravy. Náklady na úpravu představují přibližně 30 % celkového nárůstu nákladů.
- Náklady na proces a práci: Podniky si musí zajistit speciální personál pro koordinaci certifikačního procesu, přípravu materiálů a spolupráci s auditem. Zároveň mohou potřebovat najmout místní konzultační agentury pro pomoc (zejména u zahraničních podniků). Tato část skrytých nákladů představuje přibližně 10 % celkového nárůstu nákladů.
II. Souvislosti a cíle politiky
Zavedení povinné certifikace BIS pro textilní stroje v Indii není dočasným opatřením, ale dlouhodobým plánem založeným na rozvojových potřebách místního průmyslu a cílech dohledu nad trhem. Základní souvislosti a cíle lze shrnout do tří bodů:
1. Regulovat místní trh s textilními stroji a eliminovat nekvalitní zařízení
V posledních letech se indický textilní průmysl rychle rozvíjí (hodnota produkce indického textilního průmyslu v roce 2023 činila přibližně 150 miliard amerických dolarů, což představuje asi 2 % HDP). Na místním trhu však existuje velké množství nekvalitních textilních strojů, které nesplňují normy. Některá dovážená zařízení představují potenciální bezpečnostní rizika (jako jsou elektrické poruchy způsobující požáry, nedostatečná mechanická ochrana vedoucí k pracovním úrazům) v důsledku absence jednotných norem, zatímco některá zařízení vyráběná malými místními továrnami mají problémy, jako je zaostalost a vysoká spotřeba energie. Prostřednictvím povinné certifikace BIS může Indie vyfiltrovat vysoce kvalitní zařízení, která splňují normy, postupně eliminovat nekvalitní a vysoce rizikové výrobky a zlepšit bezpečnost a efektivitu výroby v celém řetězci textilního průmyslu.
2. Chránit místní výrobce textilních strojů a snížit závislost na dovozu
Přestože je Indie významnou textilní zemí, její nezávislá výrobní kapacita textilních strojů je relativně slabá. V současné době je míra soběstačnosti místních textilních strojů v Indii pouze asi 40 % a 60 % závisí na dovozu (z čehož Čína představuje asi 35 % a Německo a Itálie celkem asi 25 %). Stanovením prahových hodnot pro certifikaci BIS musí zahraniční podniky investovat dodatečné náklady do úpravy a certifikace zařízení, zatímco místní podniky jsou lépe obeznámeny s indickými standardy a mohou se rychleji přizpůsobit požadavkům politiky. To nepřímo snižuje závislost indického trhu na dováženém zařízení a vytváří prostor pro rozvoj místního průmyslu výroby textilních strojů.
3. Sladění s mezinárodním trhem a zvýšení konkurenceschopnosti indických textilních výrobků
V současné době má globální textilní trh stále přísnější požadavky na kvalitu výrobků a kvalita textilních strojů přímo ovlivňuje stabilitu kvality tkanin a oděvů. Zavedením certifikace BIS Indie sladí standardy kvality textilních strojů s mezinárodní úrovní, což může pomoci místním textilním podnikům vyrábět produkty, které lépe splňují požadavky mezinárodních kupujících, a tím zvýšit konkurenceschopnost indických textilních výrobků na globálním trhu (např. textil vyvážený do EU a USA musí splňovat přísnější normy kvality a bezpečnosti).
III. Dopady na globální a čínské podniky zabývající se textilními stroji
Tato politika má různý dopad na různé subjekty. Z nich zahraniční exportní podniky (zejména čínské podniky) čelí větším výzvám, zatímco místní indické podniky a zahraniční podniky, které dodržují předpisy, mohou získat nové příležitosti.
1. Pro zámořské exportní podniky: Krátkodobé zvýšení nákladů a vyšší prahová hodnota přístupu
Pro podniky z hlavních zemí vyvážejících textilní stroje, jako je Čína, Německo a Itálie, jsou přímými dopady této politiky krátkodobé zvýšení nákladů a větší potíže s přístupem na trh:
- Nákladová stránka: Jak již bylo zmíněno, náklady spojené s certifikací se zvyšují o 20 %. Pokud má podnik velký exportní rozsah (např. vyváží 100 tkalcovských strojů do Indie ročně), roční náklady se zvýší o stovky tisíc amerických dolarů.
- Časová stránka: Tříměsíční certifikační cyklus může vést ke zpoždění v dodávce objednávek. Pokud podnik nedokončí certifikaci do 28. srpna, nebude moci dodávat zboží indickým zákazníkům a hrozí mu riziko porušení objednávky.
- Konkurenční aspekt: Některé malé a střední zahraniční podniky mohou být nuceny stáhnout se z indického trhu kvůli své neschopnosti nést náklady na certifikaci nebo rychle provést úpravy zařízení a podíl na trhu bude soustředěn ve velkých podnicích se schopnostmi dodržovat předpisy.
Vezměme si jako příklad Čínu, která je největším zdrojem dovozu textilních strojů pro Indii. V roce 2023 činil čínský vývoz textilních strojů do Indie přibližně 1,8 miliardy amerických dolarů. Tato politika bude mít přímý dopad na exportní trh v hodnotě přibližně 1 miliardy amerických dolarů, na kterém se podílí více než 200 čínských podniků zabývajících se textilními stroji.
2. Pro místní indické podniky zabývající se textilními stroji: Období dividend z pojistné politiky
Místní indické podniky zabývající se textilními stroji (jako například Lakshmi Machine Works a Premier Textile Machinery) budou přímými příjemci této politiky:
- Významné konkurenční výhody: Místní podniky jsou lépe obeznámeny se standardy IS a mohou rychleji dokončit certifikaci, aniž by musely nést dodatečné náklady na přeshraniční přepravu a zahraniční audity pro zahraniční podniky, čímž mají větší výhody v cenové konkurenci.
- Uvolnění poptávky na trhu: Některé indické textilní podniky, které se původně spoléhaly na dovážené zařízení, mohou kvůli zpožděním v certifikaci dováženého zařízení nebo zvýšení nákladů přejít na nákup místního zařízení vyhovujícího předpisům, což pohání růst objednávek místních strojírenských podniků.
- Motivace pro technologickou modernizaci: Tato politika také donutí místní podniky ke zlepšení technické úrovně zařízení, aby splňovaly vyšší standardy, což z dlouhodobého hlediska přispívá k modernizaci místního průmyslu.
3. Pro indický textilní průmysl: Krátkodobé problémy a dlouhodobé výhody koexistují
Pro indické textilní podniky (tj. kupující textilních strojů) mají dopady této politiky charakteristiky „krátkodobého tlaku + dlouhodobých výhod“:
- Krátkodobý tlak: Pokud se podnikům nepodaří do 28. srpna zakoupit zařízení splňující požadavky, mohou se potýkat s problémy, jako je stagnace v obnově zařízení a zpoždění výrobních plánů. Zároveň se zvyšují náklady na pořízení zařízení splňujícího požadavky (protože strojírenské podniky přenášejí náklady na certifikaci), což zvýší provozní tlak na podniky.
- Dlouhodobé výhody: Po zavedení zařízení, které splňuje standardy BIS, se podnikům zlepší bezpečnost výroby (snížení počtu pracovních úrazů), nižší poruchovost zařízení (snížení ztrát způsobených prostoji) a vyšší stabilita kvality výrobků (zvýšení spokojenosti zákazníků). Z dlouhodobého hlediska to sníží komplexní výrobní náklady a zvýší konkurenceschopnost podniků.
IV. Doporučení pro dané odvětví
V reakci na indickou politiku certifikace BIS musí různé subjekty formulovat strategie reakce na základě svých vlastních situací, aby snížily rizika a využily příležitostí.
1. Zahraniční exportní podniky: Využijte čas, snižte náklady a posílte dodržování předpisů
- Urychlení procesu certifikace: Doporučuje se, aby podniky, které dosud nezačaly s certifikací, okamžitě zřídily speciální tým, který by se spojil s laboratořemi určenými BIS a místními konzultačními agenturami (například místními indickými certifikačními agenturami) s cílem upřednostnit certifikaci klíčových produktů a zajistit, aby certifikáty byly získány do 28. srpna.
- Optimalizace struktury nákladů: Snížení nákladů souvisejících s certifikací prostřednictvím dávkového testování (snížení poplatku za testování za jednotku), vyjednávání s dodavateli o sdílení nákladů na modifikaci a optimalizace výrobního procesu. Zároveň mohou podniky vyjednávat s indickými zákazníky o úpravě ceny objednávky a sdílení části nákladového tlaku.
- Lokalizace rozvržení v předstihu: Podniky, které plánují dlouhodobě hluboce rozvíjet indický trh, mohou zvážit zřízení montážních závodů v Indii nebo spolupráci s místními podniky na výrobě. To může na jedné straně ušetřit některé certifikační požadavky na dovážené zařízení a na druhé straně snížit cla a náklady na dopravu, čímž se zvýší konkurenceschopnost na trhu.
2. Místní indické podniky zabývající se textilními stroji: Využití příležitostí, zlepšení technologií a rozšíření trhu
- Rozšíření rezerv výrobní kapacity: V reakci na možný růst zakázek plánujte výrobní kapacitu předem, zajistěte dostatečné dodávky surovin a vyhněte se promarnění tržních příležitostí z důvodu nedostatečné výrobní kapacity.
- Posílení technologického výzkumu a vývoje: Na základě splnění standardů informačních technologií dále zlepšovat úroveň inteligence a úspory energie zařízení (například vývojem inteligentních tkalcovských strojů a vyšívacích strojů s nízkou spotřebou energie) s cílem vytvořit diferencovanou konkurenční výhodu.
- Rozšiřte zákaznickou základnu: Proaktivně se spojte s malými a středními textilními podniky, které původně používaly dovážené zařízení, poskytněte jim řešení pro výměnu zařízení a poprodejní podporu a rozšiřte si podíl na trhu.
3. Indické textilní podniky: Plánujte včas, připravte si více možností a snižte rizika
- Kontrola stávajícího vybavení: Okamžitě ověřte, zda stávající vybavení splňuje normy BIS. Pokud ne, musí být do 28. srpna formulován plán modernizace vybavení, aby se předešlo ovlivnění výroby.
- Diverzifikace nákupních kanálů: Kromě původních dovážených dodavatelů se synchronně spojte s místními indickými strojírenskými podniky, které splňují požadavky, a vytvořte tak duální nákupní kanál „dovoz + místní“, čímž se sníží riziko dodávek z jediného kanálu.
- Uzavření smluv o certifikaci a uzávěrka nákladů se strojírenskými podniky: Při podepisování smluv o zadávání veřejných zakázek jasně definujte způsob úhrady nákladů na certifikaci a mechanismus úpravy cen, abyste předešli sporům způsobeným následným zvýšením nákladů.
V. Budoucí výhled politiky
Z pohledu trendů v odvětví může být zavedení certifikace BIS pro textilní stroje v Indii prvním krokem jejího „plánu modernizace textilního průmyslu“. V budoucnu by Indie mohla dále rozšířit kategorii textilních strojů podléhajících povinné certifikaci (jako jsou spřádací stroje a tiskařské/barvicí stroje) a mohla by zvýšit požadavky na normy (například přidání ochrany životního prostředí a inteligentních indikátorů). Kromě toho by s prohlubováním spolupráce Indie s hlavními obchodními partnery, jako jsou EU a USA, mohl její systém norem postupně dosáhnout vzájemného uznávání s mezinárodními normami (například vzájemného uznávání s certifikací CE EU), což v dlouhodobém horizontu podpoří proces standardizace na globálním trhu s textilními stroji.
Pro všechny relevantní podniky je třeba „dodržování předpisů“ začlenit do dlouhodobého strategického plánování, nikoliv jen do krátkodobého reakčního opatření. Pouze předběžným přizpůsobením se standardním požadavkům cílového trhu si podniky mohou udržet své výhody ve stále tvrdší globální konkurenci.
Čas zveřejnění: 20. srpna 2025