Nedávné zveřejnění nového návrhu EU na omezení perfluoralkylovaných a polyfluoralkylovaných látek (PFAS) v textiliích si získalo značnou pozornost globálního textilního průmyslu. Návrh nejen výrazně zpřísňuje limity reziduí PFAS, ale také rozšiřuje rozsah regulovaných produktů. Očekává se, že to bude mít zásadní dopad na čínský vývoz textilií do EU. Čína, jakožto významný dodavatel textilií do EU, vyváží do EU ročně 12,7 miliardy eur. Propojené společnosti musí plánovat dopředu, aby zmírnily obchodní rizika.
I. Hlavní obsah návrhu: „Skalovité“ zpřísnění limitů a komplexní rozšíření působnosti
Tento nový návrh EU na omezení PFAS jde nad rámec pouhé úpravy norem; představuje spíše průlom jak v intenzitě kontroly, tak v rozsahu působnosti, a výrazně překračuje předchozí předpisy.
1. Limit byl snížen z 50 ppm na 1 ppm, čímž se přísnost zvýšila 50krát.
PFAS se díky svým vlastnostem odolným vůči vodě, oleji a skvrnám široce používají v textiliích, jako je outdoorové oblečení, sportovní oblečení a bytový textil (jako jsou nepromokavé matrace a záclony odolné vůči skvrnám). Předchozí limit EU pro PFAS v textiliích byl 50 ppm (50 částic na milion), ale nový návrh limit přímo snižuje na 1 ppm, což v podstatě vyžaduje, aby rezidua PFAS v textiliích byla udržována na „téměř nulové“ úrovni.
Tato úprava odráží obavy EU ohledně environmentálních a zdravotních rizik perfluorovaných kyselin (PFAS). PFAS, známé jako „permanentní chemikálie“, se v přírodním prostředí obtížně rozkládají a mohou se hromadit v potravním řetězci, což může poškodit lidský endokrinní a imunitní systém. EU v posledních letech prosazuje strategii „prostředí bez PFAS“ a toto zpřísnění limitu pro textilie je významným příkladem implementace této strategie ve spotřebitelském sektoru.
2. Pokrývá všechny kategorie, téměř žádné textilie nejsou osvobozeny
Nový návrh ruší předchozí „kategoricky omezenou“ kontrolu PFAS v textiliích ze strany EU a rozšiřuje rozsah kontroly z „určitých funkčních textilií“ na téměř všechny kategorie textilií:
Oblečenívčetně outdoorového oblečení, sportovního oblečení, dětského oblečení, společenského oblečení, spodního prádla atd.;
Bytový textil:potahování matrací, prostěradel, záclon, koberců, polštářů atd.;
Průmyslové textilie:jako jsou nepromokavé stany, slunečníky a ochranné lékařské textilie.
Jedinou výjimkou jsou „základní textilie vyrobené z přírodních vláken bez jakékoli funkční úpravy“ (jako je nebarvená, nepotahovaná čistá bavlněná tkanina v sivej barvě). Tyto výrobky však tvoří velmi malou část vývozu do EU a drtivá většina čínského textilního vývozu do EU bude podléhat kontrole.
3. Jasný časový harmonogram: Po 60denním období veřejného připomínkování pravděpodobně nařízení vstoupí v platnost v roce 2026.
Návrh vstoupil do období veřejného připomínkování, které potrvá 60 dní (počínaje datem zveřejnění) a jehož hlavním účelem je shromáždit zpětnou vazbu od členských států EU, průmyslových sdružení, podniků a veřejnosti. Soudě dle tempa implementace environmentální politiky EU v minulosti tyto návrhy obvykle po období veřejného připomínkování neprocházejí zásadními úpravami. Očekává se, že legislativní proces bude dokončen do konce roku 2025 a formální implementace v roce 2026.
To znamená, že čínské textilní společnosti mají pouze „nárazové období“ v délce přibližně jednoho až dvou let, během kterého musí dokončit technologické modernizace, upravit své dodavatelské řetězce a optimalizovat testovací procesy. V opačném případě riskují, že jim celní orgány EU zadrží zboží, vrátí ho zpět nebo jim dokonce udělí pokutu.
II. Přímý dopad na čínský zahraniční obchod s textilem: Exportní trh v hodnotě 12,7 miliard eur čelí „testu souladu“
Čína je největším zdrojem dovozu textilu do EU. V roce 2024 dosáhl čínský vývoz textilu do EU 12,7 miliardy eur (přibližně 98 miliard RMB), což představuje 23 % celkového dovozu textilu do EU. Týká se to více než 20 000 exportních společností, včetně hlavních provincií vyvážejících textil, jako jsou Zhejiang, Jiangsu, Guangdong a Fujian. Zavedení nového návrhu bude mít přímý dopad na čínské společnosti, pokud jde o náklady, objednávky a dodavatelské řetězce.
1. Prudce rostoucí tlak na náklady: Bezfluoridové procesy a specializované testování jsou drahé.
Pro čínské společnosti s sebou nese splnění limitu 1 ppm dva klíčové náklady:
Náklady na technologickou transformaci: Tradiční procesy obsahující fluor (například ty, které používají hydrofobní činidla obsahující fluor) musí být zcela nahrazeny procesy bez fluoru. To zahrnuje nákup hydrofobních činidel bez fluoru, úpravu výrobních procesů (například teploty pečení a barvicí techniky) a modernizaci zařízení. Například pro středně velkou textilní společnost s ročním exportem do EU ve výši 10 milionů USD by náklady na pořízení pouze pomocných činidel bez fluoru byly o 30–50 % vyšší než u tradičních pomocných činidel a náklady na konverzi zařízení se odhadují na několik milionů juanů.
Rostoucí náklady na testování: EU vyžaduje, aby textilie před vývozem prošly „testováním specifickým pro PFAS“ a zpráva musí být vydána nezávislou testovací agenturou schválenou EU. V současné době se cena jednoho testu PFAS pohybuje přibližně 800–1 500 EUR na šarži. Dříve, pod limitem 50 ppm, většina společností musela provádět pouze namátkové kontroly. S novým návrhem bude vyžadováno testování šarží po šaržích. Pro společnost vyvážející 100 šarží ročně se roční náklady na testování zvýší o 80 000–150 000 EUR (přibližně 620 000–1,17 milionu RMB).
2. Zvýšené riziko objednávky: Kupující z EU se mohou přesunout k dodavatelům, kteří procházejí předběžným prověřováním
Značky z EU (jako například ZARA, H&M a Uniqlo Europe) mají extrémně vysoké požadavky na dodržování předpisů v dodavatelském řetězci. Po zveřejnění nového návrhu začali někteří nákupčí z EU upravovat své strategie získávání zdrojů:
Čínští dodavatelé jsou povinni předem poskytnout „certifikaci procesu bez fluoru“ a „zkušební protokoly PFAS“, čímž jsou vyloučeni z nákupů.
Z obavy ohledně rizik v oblasti dodržování předpisů některé malé a střední značky omezily přímé odběry z Číny a přecházejí k dodavatelům v EU nebo zemích jihovýchodní Asie (jako je Vietnam a Bangladéš). Ačkoli se jihovýchodní asijské společnosti také potýkají s technickými překážkami, kupující z EU preferují „lokální kontrolu“.
Pro malé a střední čínské textilní společnosti by nedostatečné splnění požadavků na dodržování předpisů mohlo vést ke ztrátě zakázek. Velké společnosti sice mohou dovolit náklady na restrukturalizaci, ale budou muset také znovu vyjednat ceny s odběrateli z EU, což by snížilo jejich ziskové marže.
3. Zvýšená rizika celních kontrol: Nevyhovující zboží bude zadrženo a vráceno.
Celní orgány EU se stanou „vykonavatelem“ nového návrhu. Po jeho zavedení celní orgány členských států EU posílí odběr vzorků a testování PFAS u dováženého textilie. Jakýkoli obsah PFAS přesahující 1 ppm bude mít za následek zadržení na místě a společnosti budou muset ve stanovené lhůtě poskytnout doplňující zprávy o testování. Pokud se potvrdí nesoulad, bude zboží nuceně vráceno a společnost může být zařazena na „seznam prioritního monitorování“ celních orgánů EU, čímž se míra kontrol následného vývozu zvýší na více než 50 %.
Předchozí environmentální předpisy EU týkající se textilií (jako je REACH a omezení azobarviv) již vedly k tomu, že některé čínské společnosti čelily odmítnutí zásilek z důvodu nedodržování předpisů. S novými, přísnějšími limity PFAS se očekává, že riziko odmítnutí výrazně vzroste. Podle statistik Čínské obchodní komory pro dovoz a vývoz textilií a oděvů bude míra vrácení čínského textilie do EU z důvodu problémů s dodržováním environmentálních předpisů v roce 2024 přibližně 1,2 %. Tato míra pravděpodobně po vstupu nového návrhu v platnost přesáhne 3 %.
III. Reakce čínských textilních společností: Od „reaktivního dodržování předpisů“ k „proaktivnímu průlomu“
Tváří v tvář výzvám, které nový návrh EU přináší, se čínské textilní společnosti musí vzdát mentality „dočasné reakce“ a místo toho vybudovat dlouhodobé kapacity pro dodržování předpisů napříč technologiemi, dodavatelským řetězcem a trhem, čímž se „náklady na dodržování předpisů“ promění v „konkurenční výhody“.
1. Technologie: Urychlit nahrazování procesů bez použití fluoru s cílem získat převahu v oblasti „zelených technologií“.
Bezfluorové procesy jsou klíčem k splnění limitů EU. Společnosti mohou urychlit technologickou transformaci dvěma způsoby:
Upřednostňujte používání osvědčených přísad bez obsahu fluoru: Na trhu jsou v současné době k dispozici produkty bez obsahu fluoru, které mohou nahradit hydrofobní prostředky obsahující fluor, jako jsou hydrofobní prostředky na rostlinné bázi a polyuretanové nátěry na vodní bázi. I když jsou tyto produkty dražší, jejich technická stabilita byla prokázána (například sportovní značky jako Anta a Li Ning již zavedly procesy hydrofobní ochrany bez obsahu fluoru ve svém outdoorovém oblečení).
Spolupráce s výzkumnými institucemi na vývoji nízkonákladových technologií: Malé a střední podniky mohou spolupracovat s univerzitami a výzkumnými ústavy v oboru (jako je Čínská akademie textilních věd) na provádění „výzkumu snižování nákladů na procesy bez fluoru“. Například optimalizací poměrů aditiv a zlepšením výrobních procesů lze snížit jednotkové náklady na procesy bez fluoru.
Kromě toho mohou společnosti prozkoumat přístup „přírodní vlákno + funkční vylepšení“ – například využitím přirozených antibakteriálních a vlhkost absorpčních vlastností lněných a bambusových vláken ke snížení závislosti na funkčních přísadách PFAS. To zase vytváří prodejní argument produktu „přírodní + ekologický“ a zvyšuje jeho atraktivitu pro spotřebitele v EU.
2. Dodavatelský řetězec: Zavést „sledovatelnost v celém řetězci“ a preventivně omezit kroky testování
Dodržování předpisů není jen otázkou „výroby“, musí být implementováno v celém dodavatelském řetězci:
Kontrola surovin v dodavatelském řetězci: Podepsat s dodavateli tkanin a výrobci přísad „dohody o dodávkách bez obsahu PFAS“, které budou vyžadovat, aby společnosti v dodavatelském řetězci poskytovaly zprávy o testování PFAS pro své suroviny, aby se eliminovala kontaminace u zdroje;
Monitorování středního výrobního procesu: Stanovení „kontrolních bodů PFAS“ ve výrobní dílně, například pravidelným testováním hladin zbytků v barvicích nádržích a lakovacích zařízeních, aby se zabránilo křížové kontaminaci;
Preventivní následné testování: Nespoléhejte se na „dodatečné testování“ ze strany celních orgánů EU. Místo toho pověřte domácí testovací agentury akreditované EU (jako je SGS China a Intertek China) provedením specializovaných testů PFAS před vývozem zboží. Tím se zajistí, že zprávy budou v souladu s normami EU, a sníží se rizika spojená s celním odbavením.
3. Trh: Diverzifikujte a usilujte o „prémii za dodržování předpisů“
Společnosti, které čelí tlaku na dodržování předpisů na trhu EU, mohou přijmout dvojí strategii:
Rozšířit trhy mimo EU za účelem diverzifikace rizik: Zvýšit úsilí o prozkoumání rozvíjejících se trhů, jako je jihovýchodní Asie, Blízký východ a Jižní Amerika. Tyto trhy v současnosti mají relativně volnou regulaci PFAS (například Brazílie a Indie dosud nevydaly limity PFAS pro textilie), což může sloužit jako „doplněk“ k trhu EU;
Usilujte o „prémii za shodu“ od kupujících v EU: Aktivně vysvětlujte majitelům značek v EU zvýšené náklady na procesy bez použití fluoru a vyjednávejte o vyšších cenách produktů. Spotřebitelé v EU jsou ve skutečnosti ochotnější platit za „ekologické produkty“. Podle průzkumu Evropské asociace spotřebitelů mohou textilie označené jako „bez PFAS“ vyžadovat 10–15% prémii. Společnosti mohou získat kontrolu nad cenami zdůrazněním svých „environmentálních atributů“.
IV. Podpora průmyslu a politiky: Snižování zátěže a posilování podniků
Kromě vlastních reakcí podniků aktivně podporují čínské textilní podniky zahraničního obchodu také průmyslová sdružení a vládní úřady:
Průmyslová sdružení zřizují „platformu pro odezvu a komunikaci“: Čínská obchodní komora pro dovoz a vývoz textilu a oděvů uspořádala několik „setkání k interpretaci návrhu EU o nových PFAS“, na která pozvala právníky a odborníky na testování, aby zodpověděli dotazy podniků. Plánují také zřídit „knihovnu pro sdílení procesních technologií bez fluoru“, která pomůže malým a středním podnikům snížit technologické bariéry vstupu.
Místní samosprávy poskytují „dotace na technickou transformaci“: provincie Zhejiang, Jiangsu, Guangdong a další zahrnuly do svých místních politik podpory zahraničního obchodu „transformaci textilií bez fluoru“. Podniky mohou požádat o dotace až do výše 30 % nákladů na technickou transformaci a využívat snížených poplatků za testování.
Ministerstvo obchodu propaguje „dialog o normách mezi Čínou a EU“: Ministerstvo obchodu prostřednictvím mechanismu Smíšeného hospodářského a obchodního výboru Čína-EU předalo EU rozumné požadavky čínských podniků a pracuje na zavedení „přechodného období“ po vstupu návrhu v platnost, aby se malým a středním podnikům poskytlo více času na přizpůsobení.
Čas zveřejnění: 18. srpna 2025